Jak stanovit výši jednorázového odškodnění při úmrtí zaměstnance?

Jednorázová náhrada nemajetkové újmy při úmrtí zaměstnance v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání náleží dle § 271i zákoníku práce pozůstalým nejméně ve výši dvacetinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém právo na tuto náhradu vzniklo. Soud může tuto částku přiměřeně zvýšit, a to v souladu s § 271s zákoníku práce s ohledem na dikci samotného ustanovení, kde je u vedeno „nejméně ve výši“.

Při konkrétním rozhodování soudu se uplatní volná úvaha soudu, který vezme v úvahu např. mimořádné okolnosti úmrtí zaměstnance, nízký věk oběti či pozůstalých, závislost pozůstalých na zemřelém, vyšší intenzitu jejich vztahu a hlubší citové strádání pozůstalých (NS ČR sp.zn. 21 Cdo 1124/2022). Tyto okolnosti jsou důvodem pro zvýšení náhrady.

V každém věku je vnímání úmrtí blízké osoby odlišné – velmi malé dítě sice není schopno si ztrátu plně uvědomit, zato ale ho to ovlivní po delší dobu. Dospělý jedinec, který už na rodiči není závislý, a dokonce i žije již samostatně, bude mít úplně jiné vnímání této situace a bude to na něj mít odlišný dopad. Lidsky složité jsou případy, kdy po zemřelém zaměstnanci zůstávají nezletilé děti, které byly odkázány na jeho výživu. I v takových případech se pak soud zabývá právě intenzitou a kvalitou vztahů dětí se zemřelým zaměstnancem.

Nárok na náhradu samozřejmě není vyloučen ani v případě, kdy děti nežily se zemřelým zaměstnancem v rodinné domácnosti. Soud pak např. zjišťuje i kvalitu jejich společně tráveného času. Jiná bude výše náhrady v případě, kdy zemřelý zaměstnanec se s dětmi stýkal intenzivně, oproti případu, kdy z nějakého důvodu byla jejich vazba oslabená. V neposlední řadě soud může vzít v úvahu, že rodině budou chybět finanční prostředky, které zemřelý zaměstnanec mohl dětem poskytovat, byť i nad rámec poskytovaného výživného. Kromě toho je také potřeba zohlednit mimořádné okolnosti úmrtí, tj. okolnosti pracovního úrazu.

Lze tedy shrnout, že při posuzování výše jednorázové náhrady škody, má soud širokou diskreční pravomoc a bude zohledňovat kvalitu a intenzitu vztahů zemřelého a pozůstalých, okolnosti úmrtí, následného vnímání úmrtí pozůstalými dětmi, míru narušení normálního život a finanční výpadek. V každém konkrétním případě budou okolnosti odlišné a bude nutné se tím zabývat. Vzhledem k tomu, že není stanovena žádná horní hranice výše jednorázové újmy.

Pro úplnost zbývá dodat, že vedle jednorázového odškodnění existuje možnost získat náhradu nákladů na výživu („pozůstalostní renta“) dle § 271h zákoníku práce.