Pomůžeme vám s náhradou škody

Důležité je neprodleně oznámit vzniklý pracovní úraz zaměstnavateli. Ten je povinen dle zákoníku práce vést knihu pracovních úrazů. Během trvání pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu je zaměstnavatel povinen vám každý měsíc doplatit ztrátu na výdělku. Pokud v důsledku pracovního úrazu nemůžete vykonávat dosavadní práci, je zaměstnavatel povinen nahradit ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, a v některých případech i hradit rentu. Pomůžeme vám, pokud váš zaměstnavatel nekomunikuje, odmítá vaše požadavky nebo nevíte, na co máte právo a jak svůj nárok na náhradu škody uplatnit.

Dle zákoníku práce je každý zaměstnavatel účastníkem zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, na které je povinen během pracovního poměru se zaměstnancem platit pravidelně pojistné. Zaměstnavatel má nárok, aby za něj pojišťovna zaplatila náhradu zaměstnanci za újmu, která mu vznikne v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Pozůstalým usmrceného zaměstnance náleží právo na náhradu nemajetkové újmy způsobené úmrtím blízké osoby. Pojišťovna zpravidla hradí i další náklady, které vzniknou v souvislosti s uplatněním nároku na náhradu újmy.

Žalobce, který se domáhá náhrady nemajetkové újmy na zdraví je od placení soudního poplatku osvobozen. O zaplacení soudního poplatku státu rozhodne soud při skončení řízení a zpravidla uloží jeho zaplacení neúspěšné straně.

Výčet nemocí z povolání je obsažen v nařízení vlády č. 290/1995 Sb. a je tzv. taxativní. Nemocemi z povolání jsou proto jenom a právě choroby obsažené v citovaném nařízení vlády. Jiné choroby, byť by jejich příčinou byl výkon zaměstnání, nemoci z povolání nejsou.

Nemoc z povolání stanoví specializované zdravotnické zařízení na základě vyšetření. Nemoc musí být obsažena v taxativním výčtu nemocí z povolání. Zároveň musel poškozený objektivně pracoval za podmínek, při nichž nemoc z povolání vzniká.

Poškozený má nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti (dorovnání rozdílu mezi nemocenskou a průměrným výdělkem), náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (dorovnání rozdílu mezi příjmem zpravidla v jiném zaměstnání a dosud dosahovaným výdělkem), bolestné, náhradu za ztížení společenského uplatnění, náhradu účelně vynaložených nákladů na léčení a další.

Dle zákoníku práce je každý zaměstnavatel účastníkem zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele při nemoci z povolání, na které je povinen během pracovního poměru se zaměstnancem platit pravidelně pojistné. Zaměstnavatel má právo, aby za něj pojišťovna zaplatila náhradu zaměstnanci za újmu, která mu vznikne v důsledku nemoci z povolání.

Proti posudku o zdravotní způsobilosti nebo nemoci z povolání, se kterým nesouhlasíte, je možno podat do deseti pracovních dnů od jeho prokazatelného předání návrh na přezkum krajským úřadem. Správnost posudku nebo rozhodnutí krajského úřadu může být zpochybňována v řízení před soudem v rámci pracovně právních sporů (např. o rozvázání pracovního poměru nebo o náhradě škody). V takovém případě soud zpravidla ustoví znalce z oboru lékařství, který ve znaleckém posudku udělá závěr k přezkoumávané otázce.

Pojišťovny jsou podnikatelé, snaží se maximalizovat zisk výběrem co nejvyššího pojistného a vynaložením co nejnižšího pojistného plnění. Z naší zkušenosti víme, že pojišťovny zohledňují fakt, zda poškození jednají sami za sebe, nebo za ně vystupuje advokát. V druhém případě poškozený snáze dosáhne odpovídajícího pojistného plnění, aniž by musel věc řešit soudní cestou.

Viník nehody bude pravděpodobně účastníkem pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení). Povinné ručení plní tu funkci, že poškozený se domůže náhrady, která mu náleží, protože ji zaplatí pojišťovna viníka dopravní nehody. U pojišťovny lze předpokládat – na rozdíl od viníka dopravní nehody, že bude solventní. Řada lidí o této možnosti neví, případně si není jistá, na co vše má nárok. Díky naší zkušenosti s touto problematikou dokážeme pro poškozené zajistit často vyšší náhradu škody (újmy), než by vyjednal samotný poškozený. Pojišťovna viníka nehody zpravidla uhradí i náklady právního zastoupení. To, že pojišťovna váš požadavek neuzná nebo uzná pouze z části, neznamená, že nemáte na požadovanou částku právo. V takovém případě je nezbytné nárok uplatnit u soudu.

Poškozený musí iniciovat zpracování znaleckého posudku, případně alternativního znaleckého posudku, který postaví na jisto průběh nehody, případně vyvrátí verzi tvrzenou škůdcem. Můžeme vám pomoci se zajištěním takového znaleckého posudku. V některých případech nelze viníka dopravní nehody určit.

Oběti dopravní nehody někdy trpí posttraumatickou stresovou poruchou. Poškozený má v takovém případě závažné psychické následky spojené s dopravní nehodou, zjednodušeně řečeno trauma. Pokud je porucha prokazatelně diagnostikována, pak i v tomto případě náleží poškozenému náhrada takové újmy - odškodnění duševních útrap.

Při ublížení na zdraví má škůdce povinnost odčinit újmu peněžitou náhradou, která plně vyvažuje vytrpěnou bolest a další nemajetkové újmy. Vznikla-li vám poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti, nahradí škůdce i ztížení společenského uplatnění. Výše náhrady se určuje dle charakteru a závažnosti újmy. Ke stanovení výše náhrady vypracoval Nejvyšší soud s dalšími odborníky metodiku, která podrobně medicínsky systematizuje jednotlivé druhy zdravotní újmy a současně výši náhrady stanovuje s ohledem na individuální poměry poškozeného, zejména věk, rozsah a kvalitu předchozího společenského zapojení, případně další významné okolnosti uvedené v § 2957 občanského zákoníku. Nemajetkovou újmou jsou i duševní (psychické) útrapy, které je viník povinen odškodnit. Při ublížení na zdraví má škůdce dále povinnost odčinit újmu na jmění, a to zejména náhradu ztráty na výdělku a náhradu za bezplatně poskytované práce. Konal-li poškozený bezplatně práce například pro svoje staré nemohoucí rodiče v jejich domácnosti, je povinností škůdce nahradit hodnotu bezplatně konaných prací formou vypláceného důchodu těm, v jejichž prospěch byly práce poskytovány.