Příběhy
Pracovní úraz v pekárně
Paní Nováková byla od března 2009 zaměstnaná jako pekařská dělnice ve velké pekárně u Kladna. Její mzda činila 12 000 Kč. V dubnu 2009 utrpěla pracovní úraz, když jí při obsluze výrobní linka vtáhla pravou ruku to vnitřního mechanismu. V důsledku pracovního úrazu byla 11 měsíců v pracovní neschopnosti. Po skončení pracovní neschopnosti byla převedena na jinou práci, protože tu dosavadní nemohla z důvodu pracovního úrazu vykonávat. Kvůli pracovnímu úrazu byla paní Nováková shledána částečně invalidní, když u ní byla zjištěna míra poklesu pracovní schopnosti o 50 %, a byl jí přiznán invalidní důchod pro invaliditu II. stupně. Pracovní poměr následně skončil a paní Nováková se registrovala jako uchazečka o zaměstnání. Žalobou se paní Nováková po svém bývalém zaměstnavateli domáhala nároku na náhradu škody po skončení pracovní neschopnosti. Soud vyšel z pravděpodobného výdělku 18 006 Kč měsíčně, kterého by paní Nováková mohla dosahovat, kdyby k pracovnímu úrazu nedošlo. Od této částky byl odečten přiznaný invalidní důchod a tzv. „stop výdělek “, takže soud přiznal paní Novákové nárok na „rentu “ ve výši 5 553 Kč měsíčně. Kromě toho paní Nováková vysoudila nárok na bolestné, na náhradu za ztížené společenské uplatnění a na náhradu za ušlý výdělek po dobu pracovní neschopnosti.
Chodkyně sražená autem
V říjnu 2016 způsobil pan Josef Neopatrný jako řidič automobilu na ulici Rychlá v Kladně dopravní nehodu. Srazil paní Marii Novákovou, která přecházela vozovku na přechodu pro chodce. V důsledku dopravní nehody utrpěla Marie Nováková mnohočetná poranění hlavy, mozku, žeber, plic, kostí i měkkých tkání. Její zranění si vyžádalo několikatýdenní hospitalizaci. Dle znaleckého posudku činil nárok poškozené na náhradu bolestného 463 702 Kč. Po převzetí zastoupení jsme pana Neopatrného a jeho pojišťovnu zažalovali. Pojišťovna uznala v soudním řízení nárok na bolestné do výše 346 719 Kč. Paní Nováková nechtěla vzhledem ke svému věku postupovat další znalecká vyšetření a dlouhé soudní řízení, a proto jsme s pojišťovnou uzavřeli smír, dle kterého pojišťovna zaplatila na bolestném uvedenou částku, dále náhradu hmotné škody a náklady právního zastoupení.
Náhrada při úmrtí
Martinovi, synovi paní Marie, bylo sedmnáct let, když se s kamarády vydal na projížďku autem. Auto řídil hoch ze sousední vesnice, kterému ještě nebylo 18 let a neměl řidičský průkaz. Martin seděl vzadu za spolujezdcem a nepřipoutal se. Při průjezdu zatáčkou řidič nezvládl řízení, vozidlo bylo vymrštěno a několikrát se převalilo. Martin při nehodě zemřel. Paní Marie uplatnila vůči řidiči vozidla nárok na náhradu nemajetkové újmy spočívající v útrapách z usmrcení syna. Soud krátil nárok paní Marie a dalších poškozených o polovinu z toho důvodu, že Martin věděl, že řidič nemá řidičský průkaz, a protože se nepřipoutal. Na náhradě za útrapy způsobené usmrcením syna tak Marie získala 350 000 Kč , její manžel 300 000 Kč , stejně tak jako Martinova sestra.
Pracovní úraz ve strojírně
Pan Novák byl od února 2010 zaměstnán jako obráběč kovů ve strojírně a jeho průměrná mzda činila 30 000 Kč. V roce 2013 utrpěl pracovní úraz. V pracovní neschopnosti byl po dobu jednoho roku a devíti měsíců a poté byl převeden na jinou práci se mzdou 12 000 Kč. Z důvodu pracovní neschopnosti byla panu Novákovi placena zaměstnavatelem náhrada za ztrátu výdělku a pro toto odškodnění byl použit průměrný hrubý výdělek za třetí čtvrtletí roku 2013 ve výši 39 444 Kč. Později mu bylo sděleno, že výpočet průměrné hrubé mzdy byl chybný a správně měl být stanoven ve výši 28 206 Kč, a to bez dalšího vysvětlení. Žalobou se pan Novák domáhal určení náhrady za ztrátu výdělku dle původní výše průměrného výdělku a doplatku na této náhradě. Soud vyšel z předpokládaného průměrného výdělku, který vypočítal průměrem výdělků tří zaměstnanců na stejné pracovní pozici, a došel k závěru, že nižší průměrný výdělek je určen správně. Odvolací soud však následně došel k závěru , že panu Novákovi náleží náhrada za ztrátu výdělku dle předpokládané průměrné hrubé mzdy ve výši 32 147 Kč. Odvolací soud vycházel z průměrné hrubé mzdy všech zaměstnanců na totožné pozici a přiznal žalobci rovněž doplatek na náhradě ve výši 86 702 Kč.
Pracovní úraz v dílně
Pan Novotný ze Slovenska byl od roku 2002 zaměstnán jako zámečník-svářeč. V roce 2006 utrpěl pracovní úraz se závažným poraněním hlavy a krku. V důsledku pracovního úrazu byl přerušovaně v pracovní neschopnosti po dobu více než dvou let, přičemž po první pracovní neschopnosti byl přeřazen na pozici údržbáře. Z důvodu zhoršujícího se zdravotního stavu byl pan Novotný nucen v roce 2011 pracovní poměr ukončit. Byl uznán plně invalidním, když u něj byla zjištěna míra poklesu pracovní schopnosti o minimálně 66 %, a byl mu přiznán invalidní důchod jak na Slovensku, tak v České republice. Přestěhoval se zpět na Slovensko, kde byl odkázán na pomoc svých blízkých. Žalobou se pan Novotný po svém bývalém zaměstnavateli domáhal náhrady za ztížené společenské uplatnění, náhrady ztráty na výdělku po pracovní neschopnosti a náhrady za výpomoc v domácnosti. Pro určení výše náhrady ztížení společenského uplatnění soud vycházel z několika znaleckých posudků, které hodnotily nejen jeho zdravotní, ale také psychický stav. Tato náhrada byla přiznána ve výši 1 404 000 Kč. Pro určení náhrady ztráty na výdělku soud vycházel z pravděpodobného výdělku za každý rok, přičemž konečná náhrada činila 17 813 Kč. Byl mu zároveň přiznán doplatek ve výši 979 755 Kč. Panu Novotnému kromě toho soud přiznal také náhradu za výpomoc v domácnosti ve výši 247 500 Kč a následné měsíční platby ve výši 4 500 Kč.
Pracovní úraz při řízení kamionu
Pan Pospíšil byl od září 2011 zaměstnán jako řidič – závozník u dopravní společnosti. O rok později si přivodil těžký pracovní úraz, když se stal účastníkem dopravní nehody v rámci výkonu pracovních povinností. V důsledku pracovního úrazu byl sedm měsíců v pracovní neschopnosti a v říjnu 2013 ukončil pracovní poměr se zaměstnavatelem. Při nehodě utrpěl zranění do takové míry, že byl omezen na svéprávnosti a byl mu přiznán invalidní důchod třetího stupně. Pan Pospíšil žaloval svého bývalého zaměstnavatele na náhradu ztráty na výdělku a na bolestné v celkové výši 259 874 Kč. Soud na základě znaleckého posudku rozhodl, že se s největší pravděpodobností jednalo o pochybení řidiče z důvodu únavy, nikoli o poruchu vozidla či o pochybení jiné osoby. Tedy, že řidič porušil předpisy. Soud žalobu zamítl jako nedůvodnou.
Úraz ruky v továrně na gramodesky
Paní Veronika pracovala od r. 2011 jako dělnice v továrně na gramodesky. V listopadu 2016 utrpěla pracovní úraz pravé ruky. V pracovní neschopnosti byla do r. 2018. Před úrazem Veronika vydělávala průměrně asi 23.000 Kč hrubého. Poté ji zaměstnavatel převedl na jinou práci, kterou měla dělat pouze levou rukou. V důsledku výkonu této práce došlo k onemocnění šlach na levém předloktí. Proto byla Veronika často v pracovní neschopnosti. Nakonec závodní lékař shledal, že není způsobilá vykonávat ani tuto práci. Protože ji zaměstnavatel nepřevedl na jinou vhodnou práci, zrušila Veronika okamžitě pracovní poměr.
Veroniku jsme úspěšně zastupovali před soudem v řízení o zaplacení bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění, dluhu na ztrátě na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a v řízení o náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (renta).
V řízení o rentě bylo sporné, zda onemocnění Veroniky na levé i pravé ruce je v příčinné souvislosti s pracovním úrazem z r. 2016. Řízení skončilo v prosinci 2022 smírem, na základě kterého bude pojišťovna platit Veronice měsíčně rozdíl mezi jejím příjmem a částkou 33.794,- Kč, která bude dále valorizována, a to až do doby, kdy Veronika půjde do důchodu. Současně pojišťovna doplatila dluh 653.160 Kč.