Vysvětlení některých pojmů

Bolestné představuje odčinění vaší nemajetkové újmy v případě úrazu či jiného poškození zdraví. Při dopravní nehodě dojde například ke zhmoždění vašeho ramenního kloubu a tržné ráně na boku. Samotnou léčbu újmy na zdraví zaplatí zdravotní pojišťovna. Rameno vás ale bolí a stejně tak šití rány v nemocnici. Za vytrpěnou bolest máte nárok na náhradu nemajetkové újmy. Nejedná se tedy o újmu na vašem majetku, ale na vašich nehmotných statcích.

Cílem náhrady škody je v prvé řadě spravedlivá kompenzace poškozeného. V České republice není obvyklé postižení škůdce tak, aby musel platit víc, než je spravedlivá kompenzace (např. v USA se uplatňuje tzv. sankční náhrada škody). Právě podle měřítka spravedlivé kompenzace poškozeného se pak určuje výše náhrady škody.

Může se stát, že náhradu škody nebo nemajetkové újmy přiznanou pravomocným rozsudkem škůdce dobrovolně neuhradí. V takovém případě je na místě podat na něj exekuční návrh, kdy náhradu škody na základě rozsudku vymůže exekutor. Stává se, že pokud škůdce nedisponuje žádným majetkem, nezmůže nic ani exekutor a nárok poškozeného není uspokojen. 

Stranám sporu před soudem vznikají náklady, například průběžně placená odměna advokátovi, soudní poplatek, náklady znaleckých posudků. Úspěšné straně sporu soud přizná náhradu takto vynaložených nákladů, kterou musí zaplatit neúspěšná strana. Neúspěšná strana sporu si musí nést náklady řízení sama. Nejvyšší položku tvoří odměna advokátovi, která se počítá z hodnoty sporu za každý stanovený úkon právní služby. Z těchto pravidel existují četné výjimky.

Pokud vám vznikne škoda nebo nemajetková újma, máte nárok na její odčinění, a to buď uvedením do původního stavu nebo odčiněním újmy přiměřeným zadostiučiněním. Tomu se říká náhrada škody (újmy). Újmu lze odčinit peněžitou náhradou nebo také například omluvou. Újmu na zdraví lze odčinit pouze peněžitou náhradou. 

Nárok na náhradu nemajetkové újmy spočívající v psychických útrapách vzniká v případě, kdy dojde k porušení důležité právní povinnosti z hrubé nedbalosti, anebo újma je způsobena úmyslně z touhy ničit, ublížit či z jiné zavrženíhodné pohnutky škůdce. V tomto případě nárok vzniká nejen osobě přímo poškozené, ale také osobám třetím, které způsobenou újmu důvodně pociťují jako vlastní neštěstí. Primárně třetími osobami budou osoby blízké osobě poškozené, avšak není vyloučeno, že by se nemohlo jednat ani o osoby cizí, které byly u škodní události přítomny a způsobila jim duševní otřes (§ 2971 ObčZ)

Nemoci z povolání jsou určeny nařízením vlády č. 290/1995 Sb. jako nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání.  Nařízení vlády rozděluje nemoci z povolání do těchto kategorií:

• Nemoci z povolání způsobené chemickými látkami
• Nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory
• Nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice
• Nemoci z povolání kožní
• Nemoci z povolání přenosné a parazitární
• Nemoci z povolání způsobené ostatními faktory a činiteli

Jedná se o osvědčený právní institut. Po splnění předpokladů, např. zavinění autonehody, tržná rána na břiše, je stanoven následek – povinnost nahradit škodu nebo odčinit nemajetkovou újmu.

V případě pracovního úrazu platí, že zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže újma (škoda) vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. To znamená, že se nezkoumá příčina pracovního úrazu (tzv. objektivní odpovědnost). Aby zaměstnavatel za újmu způsobenou pracovním úrazem neodpovídal, musí odpovědnosti zprostit dle § 270 zákoníku práce.

U nároků z náhrad ze škod na zdraví i náhrad za nemajetkovou újmu činí promlčecí lhůta tři roky. Počátek běhu promlčecí lhůty závisí na druhu nároku. Nelze říci, že by ve všech případech promlčecí lhůta začala plynout okamžikem škodní události.

Zaměstnavatel může převést zaměnstnance na jinou práci bez jeho souhlasu zejména v případě, že zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě pozbyl způsobilosti konat dále dosavadní práci, nebo nesmí-li dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, a z dalších důvodů dle § 41 zákoníku práce.

Nová práce musí být pro zaměstnance vhodá.

Škoda na majetku je dána tím, o co se v důsledku škodné události zmenšil váš majetek (újma na jmění). Může jít o škodu na vašich věcech zničených při dopravní nehodě nebo o výdělek, o který jste přišli z důvodu pracovní neschopnosti. Nemajetková újma je újma na vašich nehmotných statcích, například vytrpěné bolesti, ztížení společenského uplatnění či újma způsobená ztrátou blízké osoby.

Jedná se o událost, která byla příčinou vzniku vaší škody nebo nemajetkové újmy. Například autonehoda nebo pracovní úraz.

Škůdcem je ten, kdo vám způsobil škodu. Někdy za škodu odpovídá také škůdcova pojišťovna. Pokud škodu způsobil zaměstnanec nebo subdodavatel, většinou za škodu odpovídá jeho zaměstnavatel (právnická i fyzická osoba) nebo hlavní dodavatel. Poškozeným jste vy, pokud vám byla způsobena škoda nebo nemajetková újma, ale můžete jím být i z toho důvodu, že někdo zavinil smrt vašeho blízkého.

Výše bolestného se stanoví na základě znaleckého posudku soudního znalce, který určí, o jaký úraz či újmu na zdraví se jedná. Nejvyšší soud zveřejnil také právně nezávaznou metodiku k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, která stanoví bodové ohodnocení úrazu nebo nemajetkové újmy a cenu jednoho bodu. Výše bolestného se tedy nejčastěji určí ze znaleckého posudku za použití metodiky Nejvyššího soudu. V případě pracovního úrazu se také vychází ze znaleckého posudku, ale bodové ohodnocení a cena jednoho bodu jsou stanoveny v nařízení vlády č. 276/2016 Sb.

Jde o psychický vztah odpovědného subjektu k následku, který svým jednáním způsobil. V případě úmyslné formy zavinění (úmyslu) škůdce chtěl způsobit škodlivý následek, například chtěl bodnout. V případě nedbalostní formy zavinění (nedbalosti) škůdce škodlivý následek způsobit nechtěl, ale bez přiměřeného důvodu spoléhal na to, že nenastane. Například zranění v důsledku autonehody, jejíž příčinou byla nepřiměřená rychlost.

Ztížení společenského uplatnění je trvale ztracená nebo omezená možnost seberealizace poškozeného v zásadních sférách života. Například při nevratném poškození oka v důsledku dopravní nehody v dětství přijdete o možnost stát se pilotem nebo televizní moderátorkou. Nebudete moci řídit autobus a asi vám nepůjde fotbal nebo tenis. Vaše uplatnění ve společnosti, jakož i možnost vyžití ve volném čase bude omezena. Ten, kdo vám takovou újmu způsobil, je povinen odčinit vám tato omezení. Náhrada za ztížení společenského uplatnění dle § 2958 občanského zákoníku představuje náhradu za vzniklé překážky lepší budoucnosti poškozeného. Výše náhrady za ztížené společenské uplatnění není jednoznačně stanovena, určí se podpůrně podle metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví. Ke stanovení výše náhrady za ztížené společenské uplatnění je nezbytné nechat zpracovat znalecký posudek dle metodiky Nejvyššího soudu. Při stanovení výše náhrady se zohledňuje negativní dopad do soukromého, společenského a pracovního života poškozeného s ohledem na výkon původního zaměstnání, vzdělávání, rodinné, kulturní, zájmové i politické aktivity. Tímto způsobem je nutné odčinit následky ublížení na zdraví, které jsou trvalého rázu a mají prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti. V rámci této kategorie mohou být odškodněny také trvalé psychické následky ublížení na zdraví.